Alaninaminostransferáza_S

ALT

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Zvýšené hodnoty aktivity ALT v séru

 1) poškození jater

ALT je enzym specifický pro játra, zvýšení aktivity více než 15 krát, než je jeho horní referenční mez v séru, je vždy indikátorem akutní nekrózy jaterních buněk buď virového, toxického nebo oběhového původu.

– akutní virová hepatitida ‑ aktivita stoupá už týden před ikterem (2 – 3násobné hodnoty), vrchol bývá 7 až 12 dní po nástupu ikteru, maximální hodnota aktivity je 20krát až 100krát vyšší než horní referenční mez (průměrně bývá 50násobné zvýšení), u nekomplikovaného průběhu se normalizuje u hepatitidy A do 3 až 5 týdnů, u hepatitidy B později ‑ do 6 až 12 týdnů, návrat je pomalejší i u cholestatické formy; u hepatitidy C je průběh obdobný

– chronická hepatitida – podezření na chronický průběh: přetrvává‑li zvýšení 6 měsíců (zvýšení 2 ‑ 3krát u perzistující chronické hepatitidy, 4 a vícekrát u aktivní formy)

– alkohol‑toxická hepatitida – aktivita ALT je mnohem nižší než při akutní virové hepatitidě

– toxické poškození ‑ výše vzestupu je výrazem rozsahu postižení (např. otrava tetrachlormethanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu krátkodobý vzestup; zvyšují se také LD, GMD a GGT

– infekční mononukleóza – maximálně 20násobné zvýšení

– sepse

– dekompenzovaná jaterní cirhóza – maximálně 4 až 5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST

– karcinom jater – 5 až 10násobné zvýšení,

– metastázy do jater – pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více (GGT a GMD stoupají dříve)

– srdeční selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10 až 50krát

– cholangitida

– biliární kolika (vrací se k normě za několik dní)

– extrahepatální cholestáza – zvýšení 2 až 4krát

 2) šok – zvýšení více než 10krát

 3) Reyův syndrom

 4) po terapeutické aplikaci hovězího nebo prasečího heparinu

Snížené hodnoty aktivity ALT v séru

• deficit vitaminu B₆ (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu ‑ koenzymu ALT)

 Přímé následky abnormálních koncentrací

U dětí s akutní lymfoblastickou leukemií je vysoká aktivita ALT spojena s rychlou progresivitou tohoto onemocnění.

 Omezení stanovení

Stabilní 3 dny při 25 °C, 1 týden při 4 °C. Skladování v lednici je vhodnější než zmražení (skladování i při ‑ 40 °C vede ke ztrátě katalytické koncentrace). Sérum by mělo být nejlépe analyzováno v den odběru a neskladováno.

Vadí rozsáhlá hemolýza (u ALT v referenčních mezích vede koncentrace hemoglobinu vyšší než 2,5 g/l ke zvýšení aktivity přibližně o 10 %).

 Použití ve výpočtech a odvozených parametrech

AST/ALT (de Ritisův kvocient)

Poměr aktivity AST/ALT v séru slouží jako prognostický ukazatel. Hodnoty nad 0,7 (případně nad 1) jsou prognosticky závažnější. U akutní a chronické virové hepatitidy bývá poměr v rozmezí 0,5 ‑ 0,8; u cirhózy nealkoholického původu nad 1; nejvyšší hodnoty nacházíme u alkoholického poškození jater.

Použití pro klinické účely

Stanovení ALT v séru je spolu s AST nejčasnějším a nejcitlivějším indikátorem porušení celistvosti membrány hepatocytu. Je specifické pro posouzení jaterního poškození. Diagnostická senzitivita pro hepatobiliární onemocnění je 83 %, diagnostická specifita 98 % (vzhledem ke zdravým jedincům) a 84 % (vzhledem k nemocným s nejaterními chorobami). Stanovení je více citlivé k detekci poškození hepatocytů než k detekci biliární obstrukce. Na poškození jater je specifičtější než stanovení aktivity AST, avšak je méně citlivé než AST k poškození jater způsobenému alkoholem.

Vhodné jako screening na hepatitidu, včetně non‑A a non‑B.

Je to citlivý test srdeční nedostatečnosti.

Literatura

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5

Jacobs, D. S. (editor): Laboratory Test Handbook, 3^rd ed. with Key Word Index. Lexi‑Comp Inc., Hudson, 1994. ISBN 0‑916589‑12‑9

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3

Schneiderka, P. a kol.: Kapitoly z klinické biochemie. Karolinum, Praha, 2000. ISBN 80‑246‑0140‑0

Chromý, V., Fischer, J.: Analytické metody v klinické chemii. Masarykova univerzita, Brno, 2000. ISBN 80‑210‑2363‑5

Friedecký, B.; Kratochvíla, J.: Udělování certifikátu o úspěšnosti klinické laboratoře v systému externího hodnocení kvality. Klin. Biochem. Metab., 9 (BCB 30), 2001, č. 2, s. 73 ‑ 77. ISSN 1210‑7921 

 Autorské poznámky

Mgr. Vladimíra Kvasnicová (listopad 2001)

recenzoval Jaroslav Racek

Pokyny pro pacienta:

Odběr krve (pacient)

Pokyny pro ambulance:

Odběr žilní krve

Odběr žilní krve – zdroje chyb