Alkalická fosfatáza_S

ALP

Zkratka: ALP_S
Jednotky: µkat/l
Materiál: KREV
Odběr do: Plast se separačními granulemi
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 7 d

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)
Odezva na statim: Do 1 hodiny od doručení materiálu

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Nejistota stanovení: 19,3%

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 1M 11D 1,2 6,3 µkat/l
1M 11D 1R 1,4 8 µkat/l
1R 10R 1,12 6,2 µkat/l
10R 15R 1,35 7,5 µkat/l
F 15R 99R+ 0,66 1,66 µkat/l
M 15R 99R+ 0,66 2,0 µkat/l

 

Zdroj referenčních hodnot: Zdroj: NČLP

 

Pokyny k odběru:
Lze použít i odběrový materiál se separačním gelem.
Odebírat na lačno. Silně hemolytické vzorky neanalyzovat.

 

Klinická informace:

Abstrakt

ALP (alkalická fosfatáza) je membránově vázaný enzym, který katalyzuje hydrolytické štěpení monoesterů kyseliny fosforečné při alkalickém pH. Existuje několik izoenzymů a izoforem, za fyziologických podmínek se v séru nachází převážně jaterní a kostní izoforma. Aktivita ALP v séru vzrůstá hlavně u hepatobiliárních onemocnění (zvláště při cholestáze a metastázách do jater) a při onemocněních kostí.

Fyziologická variabilita

Celková aktivita ALP v séru individuálně kolísá dle aktivity osteoblastů (kostní izoenzym). Děti mají vyšší hodnoty než dospělí, zvýšení v pubertě odpovídá růstu kostí. V dospělosti mají muži slabě vyšší hodnoty než ženy. Během menopauzy aktivita ALP u žen roste, hodnoty mohou být vyšší než u mužů. U osob nad 65 let souvisí vyšší aktivita ALP s častějším výskytem osteoporózy a zejména Pagetovy choroby. Obecně je aktivita enzymů o 10 ‑ 15 % nižší vleže (dlouhodobě ležící pacient).

Celková aktivita ALP roste během těhotenství (o 12 ‑ 50 %), zvýšení odpovídá placentárnímu izoenzymu, ve 3. trimestru tvoří asi třetinu celkové aktivity. Větší zvýšení je ukazatelem poškození placenty.

Aktivita ALP roste 2 ‑ 4 hodiny po tučném jídle, zvláště u lidí s krevní skupinou 0 nebo B Lewis pozitivní.

Byly pozorovány sezónní variace vlivem UV záření, v zimních měsících jsou hodnoty ALP slabě vyšší než v létě. Aktivita ALP vykazuje cirkadiánní variace s vysokými hodnotami mezi 6. ‑ 15. hodinou. Byla také popsána rasová závislost, dospívající jedinci černé populace mají aktivitu ALP vyšší.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Zvýšené hodnoty aktivity ALP v séru

1) onemocnění jater a žlučových cest (zvýšení jaterní izoformy, případně střevního izoenzymu)

·         extra a intrahepatální cholestáza (a1 frakce = rychlá jaterní nebo biliární frakce, není u zdravých jedinců, její přítomnost je dána navozením syntézy cholestázou) – zvýšení až 5krát; při obstrukcích se ALP zvyšuje až za 24 hodin po kolice, při obstrukci nádorem bývá větší zvýšení než u obstrukce kamenem; současné zvýšení aminotransferáz je jen malé

·         cholangitida

·         cirhóza – zvýšena je biliární izoforma i střevní izoenzym (za normálních podmínek se odbourává v játrech)

·         metastázy do jater, hepatom – ke zvýšení ALP dochází většinou mnohem dříve než k hyperbilirubinemii (často zvýšené i AST a GGT); v některých případech je produkován placenta‑like izoenzym

·         akutní alkoholová toxická hepatitida (3 ‑ 5krát)

·         virová hepatitida – při běžném průběhu je zvýšení jen malé, vyšší hodnoty nacházíme u cholestatické formy

·         idiopatická hyperfosfatázemie – u dětí bez známek jakéhokoli onemocnění, zvýšení až 20krát (hlavně rychlá jaterní frakce a kostní izoenzym); přechodný stav

 2) onemocnění kostí

·         rachitida ‑ vzestup aktivity kostní izoformy už 6 týdnů před klinickými příznaky, při účinné terapii vitaminem D rychlá normalizace

·         osteomalacie – zvýšení aktivity je časnou známkou onemocnění (u osteoporózy nalézáme většinou normální hodnoty)

·         primární nádory kostí (osteosarkom)

·         sekundární nádory kostí (hlavně osteoplastické, např. metastázy karcinomu prostaty)

·         ostitis deformans (Pagetova choroba) – zvýšení narůstá s progresí onemocnění

·         primární a sekundární hyperparatyreóza

·         primární osteoporóza, hojení zlomenin, osteolytické metastázy, mnohočetný myelom – pouze lehké zvýšení aktivity nebo normální hodnoty

3) ostatní

·         hypervitaminóza D

·         zhoubné novotvary (GIT, plic) – produkují atypickou ALP, která se svými vlastnostmi podobá placentárnímu izoenzymu

 

Snížené hodnoty aktivity ALP v séru

·         nedostatek vitaminu B12 (snížená aktivita kostního izoenzymu)

·         aktivní hypofosfatázemie (autosomálně recesívně dědičné onemocnění se zvýšeným vylučováním fosfoetanolaminu močí)

·         hypotyreóza

·         skorbut

·         nemoci z ozáření

·         těžké anemie

·         léčba imunosupresivy

Použití pro klinické účely

Za fyziologických podmínek je celková aktivita ALP v séru tvořena převážně jaterní a kostní izoformou. Charakteristický je růst aktivity při hepatobiliárním onemocnění, zvláště při cholestáze a nádorových metastázách do jater. Může být dobrým ukazatelem progrese nádorového onemocnění. Kromě poškození jater indikuje poruchy růstu a přítomnost některých kostních nádorů (stoupá kostní izoenzym). Je markerem novotvorby kosti, aktivita se zvyšuje při zvýšeném kostním obratu. Řadí se mezi tumormarkery.

 

Literatura

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5

Jacobs, D. S. (editor): Laboratory Test Handbook, 3rd ed. with Key Word Index. Lexi‑Comp Inc., Hudson, 1994. ISBN 0‑916589‑12‑9

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3

Schneiderka, P. a kol.: Kapitoly z klinické biochemie. Karolinum, Praha, 2000. ISBN 80‑246‑0140‑0

Chromý, V., Fischer, J.: Analytické metody v klinické chemii. Masarykova univerzita, Brno, 2000. ISBN 80‑210‑2363‑5

Friedecký, B.; Kratochvíla, J.: Udělování certifikátu o úspěšnosti klinické laboratoře v systému externího hodnocení kvality. Klin. Biochem. Metab., 9 (BCB 30), 2001, č. 2, s. 73 ‑ 77. ISSN 1210‑7921

Autorské poznámky

Vladimíra Kvasnicová

recenzoval Jaroslav Racek

 

 

Powered by BetterDocs