Amyláza_S

Abstrakt

AMS (alfa-amyláza) je sekreční enzym, produkovaný slinnými žlázami a pankreatem, podílí se na trávení potravy. Podle původu rozlišujeme slinný a pankreatický izoenzym. Katalyzuje hydrolytické štěpení škrobu, glykogenu a podobných polysacharidů. Aktivita v krvi se zvyšuje hlavně při onemocnění žláz, který tento enzym produkují, při destrukci tkání tento enzym obsahující a při sníženém vylučování ledvinami. Stanovení v séru se využívá zvláště při diagnostice akutní pankreatitidy.

Fyziologická variabilita

Novorozenci mají nižší aktivitu a‑amylázy. Děti do 2 let nemají v séru aktivitu pankreatické AMS. V těhotenství bývá aktivita vyšší. Obecně je aktivita enzymů vleže o 10 ‑ 15 % nižší.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Zvýšené hodnoty aktivity AMS v séru

A) poškození produkujících exokrinních žláz

1. onemocnění pankreatu

·         akutní pankreatitida – zvýšení aktivity více než 3krát, hodnoty se začínají zvyšovat 3 až 12 hodin po atace, maxima dosahují za 20 ‑ 30 hodin, normalizují se do 4 dnů, zvýšení v moči přetrvává déle a nastupuje později než v séru; u chronické pankreatitidy aktivita AMS nemusí být zvýšená, nutno provést funkční testy

·         obstrukční chronická pankreatitida – aktivita zvýšena až 20krát

·         pseudocysty – přetrvávající mírné zvýšení

·         úraz nebo operace pankreatu

·         přetlak ve žlučových cestách (kolika, podání opiátů)

·         penetrující žaludeční nebo duodenální vřed, perforace žlučníku – zvýšení není příliš výrazné (méně než 3krát)

 2. onemocnění slinných žláz

·         parotitida – více než 2krát zvýšená aktivita

·         sialolitiáza

·         trauma

·         nádor

 B) snížené vylučování AMS ledvinami (v moči je aktivita snížena)

·         renální insuficience – snížená glomerulární filtrace; většinou ne více než 3krát zvýšená aktivita

·         makroamylázemie – v krvi se hromadí makromolekulární komplex AMS s IgG nebo s IgA, který neprochází glomerulem; v moči se tedy aktivita nezvyšuje

C) ektopická AMS

·         forma amylázy produkovaná metastazujícími nádory – až 25krát zvýšená aktivita

Omezení stanovení

Stabilní 1 týden při 25°C, 2 měsíce při 4°C, 1 rok při ‑ 20°C.

Antikoagulancia jiná než heparin snižují aktivitu (např. oxalát, citrát).

Lipemická séra mohou obsahovat inhibitory, která falešně snižují výsledky. Naředěním lipemických sér může naopak aktivita AMS vzrůst (asi 20 % pacientů s akutní pankreatitidou má abnormální lipidy).

Použití ve výpočtech a odvozených parametrech

Poměr clearance AMS a kreatininu (ACCR – amylase creatinine clearance ratio): normální hodnoty jsou 2 ‑ 4 %, při pankreatitidě stoupá index až na 10 %. Snížení indexu pod 1 % je diagnosticky významné pro makroamylázemii.

Použití pro klinické účely

Aktivita a‑AMS v séru se zvyšuje při celé řadě onemocnění (u akutní pankreatitidy ve 100 %, ale také v 80 % u všech akutních bolestí břicha). Indikátorem akutní pankreatitidy je 5násobné zvýšení aktivity. Specifičtější je stanovení pankreatického izoenzymu, jehož aktivita se u akutních bolestí břicha zvyšuje jen v 10 %. Stanovení aktivity se používá k diferenciální diagnostice akutní nebo chronické pankreatitidy, která může nebo nemusí souviset s alkoholismem.

Literatura

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5

Jacobs, D. S. (editor): Laboratory Test Handbook, 3^rd ed. with Key Word Index. Lexi‑Comp Inc., Hudson, 1994. ISBN 0‑916589‑12‑9

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3

Chromý, V., Fischer, J.: Analytické metody v klinické chemii. Masarykova univerzita, Brno, 2000. ISBN 80‑210‑2363‑5

Schneiderka, P. a kol.: Kapitoly z klinické biochemie. Karolinum, Praha, 2000. ISBN 80‑246‑0140‑0

Autorské poznámky

Vladimíra Kvasnicová

recenzoval Jaroslav Racek