Jednotky: kU/l
Princip stanovení: Luminiscenční enzymová imunoanalýza (LEIA)
Materiál: KREV
Odběr do: Plast se separačními granulemi
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 1 d

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
15R 99R+ 0 35 kU/l

 

Zdroj referenčních hodnot: NČLP

 

Pokyny k odběru:
Lze použít i odběrový materiál se separačním gelem. Stanovení lze provádět i v plazmě, použijte odběrový systém s heparinem lithným. Transport krve do laboratoře v den odběru.
Pokyny k preanalytice:
Zabraňte hemolýze, nevhodné je ikterické a chylózní sérum. Zmrazené vzorky musejí být po rozpuštění důkladně promíchány a znovu důkladně promíchány před použitím.

 

Klinická informace:

Abstrakt

Sérový CA 125 je vyšetřován v rámci screeningu, stagingu a monitorování onemocnění karcinomu ovarií, u dalších gynekologických tumorů (ca těla děložního), u nádorů plic a prsu, speciálně v případě infiltrace pleury či peritonea nádorem, a u hepatocelulárního karcinomu. Rychlý pokles k normálním hladinám během chemoterapie je prediktorem delšího přežití nemocných s ca ovarií.

Fyziologická variabilita

Hodnoty sérové koncentrace CA 125 u normální zdravé populace se pohybují do 35 kU/l (99. percentil). Je-li použita pro srovnání skupina osob s benigním onemocněním, pak je tato diskriminační hranice výrazně vyšší (65 kU/l).

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

V procesu chronického onemocnění jater nebo peritonitidy může hladina CA 125 dosáhnout hodnot i vyšších než 65 kU/l. Zvýšení sérového CA 125 je možno pozorovat i v dalších benigních procesech, dále i u gravidity, během menstruace nebo při endometrióze. V přítomnosti maligního procesu koreluje jeho hladina obvykle s nádorovou hmotou.

Interference in-vivo

Nebyly dosud popsány.

Použití pro klinické účely

 Maligní onemocnění

Screening CA 125 v séru: vzhledem k nízké senzitivitě (obzvláště stadium I – pouze asi 50 %) a nízké specificitě není vhodné provádět screening u nesymptomatické populace. V případě genetické zátěže (alespoň jeden příbuzný) syndromem ovariálního karcinomu je doporučeno stanovit CA 125 (spolu s vaginálním ultrazvukovým vyšetřením) každoročně.

– Stanovení diagnózy: nelze použít, pouze v situaci, kde není známa lokalizace primárního nádoru.

– Odhadnutí závažnosti onemocnění: vhodný pro potvrzení stadia choroby.Vysoké hodnoty, které se po primární terapii nesníží, jsou indikací k ”second look” operaci. Senzitivita a specificita stanovení kolísá podle typu sledovaného nádoru a stadia onemocnění.

– CA 125 při dlouhodobém sledování: Vyšetření CA 125 bývá nejčastěji užito k monitorování průběhu onemocnění (detekce relapsu či rozsevu onemocnění a odpovědi na léčbu) Serózní typ karcinomu ovarii, kde je CA 125 markerem první volby, vykazuje senzitivitu až 90 % (cut-off 65 kU/l). Nárůst koncentrace markeru může předcházet klinickou diagnózu o 1–8 měsíců. Při dokonalém odstranění primárního tumoru klesá koncentrace CA 125 o 75–90 % během prvního týdne (často exponenciálně), do 2–3 týdnů se hodnoty normalizují. Je vhodné vyšetřovat CA 125 u dalších gynekologických tumorů (ca těla děložního), u nádorů plic a prsu, speciálně v případě infiltrace pleury či peritonea nádorem, u hepatocelulárního karcinomu a u nádorů pankreatu. Doba odběru a intervaly mezi opakovanými odběry se řídí obecnými pravidly pro sledování nádorových markerů.

Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity CA 125 v séru

Koncentrace se mohou pohybovat až do 65 kU/l, u chronických onemocnění jater či u peritonitidy mohou dosahovat i vyšších hodnot. Zvýšené hodnoty při benigní etiologii onemocnění mohou rovněž vykazovat tyto choroby: benigní onemocnění ovarií a endometria, leiomyom, selhání ledvin. Zvýšení CA 125 je možno pozorovat u těhotenství, při menstruaci a endometrióze.

 

Literatura

Meyer, T., Rustin, G.J.S.: Role of tumor markers in monitoring epithelial ovarian cancer. Br.J.Cancer, 82, 2000, 1535-1538.

Fateh-Moghadem, A., Stieber, P.: Sensible use of tumor markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum Praha, 1998.

Autorské poznámky

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček

 

 

Powered by BetterDocs