CA 19-9_S

Abstrakt

Zvýšená hladina CA 19–9 v séru se vyskytuje především u nemocných s karcinomem pankreatu, dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho koncentrace dosahují až více než 100 násobku hodnot cut–off. Využívá se především pro monitorování těchto nemocných.

Fyziologická variabilita

CA 19–9 se nevyskytuje  u asi 5 % osob charakteristických krevní skupinou Lewis ^(a-) ev. Lewis ^(b-).

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Benigní onemocnění jsou zdrojem koncentrací zvýšených většinou do hodnoty až 100 kU/l. Při maligních onemocněních dosahuje  koncentrace CA 19–9 v séru  mnohonásobku hodnoty diskriminační hranice (až 10⁶ kU/l).

Interference in-vivo

Neznámé.

Použití pro klinické účely

Maligní onemocnění

·         Screening: není vhodný.

·         Stanovení diagnózy: přes vysokou senzitivitu především pro nádory slinivky není možno užít tento marker pro časnou primární diagnostiku tohoto onemocnění.

·         Odhad závažnosti onemocnění: obvykle nekoreluje výrazně koncentrace CA 19–9 s nádorovou hmotou. Výrazně zvýšené hladiny s často exponenciálním nárůstem (nad 10 000 kU/l) jsou však průkazem vzdálených metastáz.

·         Sledování průběhu onemocnění:  monitorování CA 19–9  se užívá především pro karcinom pankreatu. Jeho senzitivita je vysoká (až 70–90 %), pro dodržení dostatečné specificity je však třeba výrazně zvýšit hladinu cut–off (až na 100 kU/l). Vysokou senzitivitu dosahuje tento marker i podle závažnosti onemocnění u karcinomů kolorekta (18-58 %), u cholangiocelulárních karcinomů (22–49 %), u nádorů žlučových cest (55–79 %) a žaludku (25–60 %). Koncentrace CA 19–9 korelují dobře s hodnocením efektu terapie.

Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity v séru

 I mírná cholestáza může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9 koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny nalézány u benigních a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9 obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.

Literatura

Grem, J.: The prognostic significance of tumor markers in adenocarcinomas of the gastrointestinal tract. Curr. Opin. Oncol., 9, 1997, 380-387.

Fateh-Moghadam, A., Stieber, P.: Sensible use of tumor markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.

Masopust, J.:Klinická biochemie. Požadování a hodnocení vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.

Autorské poznámky

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček