CEA_S

Abstrakt

Sérový CEA patří k základním markerům studovaným u různých nádorových lokalizací. Má význam především při stagingu a monitorování onemocnění gastrointestinálního traktu, a to u kolorektálních  karcinomů, dále u karcinomů plic, prsu, močového měchýře a dalších malignit.

Fyziologická variabilita

V séru dospělých zdravých osob se  jeho  hladina CEA  obvykle pohybuje  pod koncentrací 5 µg/l (v závislosti na typu diagnostické soupravy). Výrazné zvýšení (až do 10 µg/l) je možno pozorovat u kuřáků (v závislosti na počtu vykouřených cigaret), ev. u alkoholiků. V extraktech primárních nádorů se obvykle nevyšetřuje. Význam však má stanovení v moči, pleurálním punktátu, ascitu i dalších tělních tekutinách u vybraných typů nádorů.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

V průběhu maligního procesu je produkován CEA  nádorovou tkání, jeho hladiny se výrazně zvyšují především ve vztahu k celkové hmotě nádoru. Vzhledem k odbourávání játry a vylučování ledvinami je jeho hladina zvýšena u nemaligních postižení těchto orgánů (hepatitida, selhání ledvin atd.).

Interference in-vivo

Nebyly dosud popsány.

 Použití pro klinické účely

 Maligní onemocnění

Screening: nelze použít.

Stanovení diagnózy: nelze použít, pouze v situaci, kde není známa lokalizace primárního nádoru, může (spolu s dalšími markery) mít jeho hladina význam při určení diagnózy.

Odhadnutí závažnosti onemocnění: vhodný pro potvrzení stadia choroby, rozhodnutí o průběhu terapie. Zvýšené preoperativní hodnoty u kolorektálního karcinomu jsou obvykle  spojeny s kratší dobou celkového přežití. Předoperační hodnoty CEA >40 µg/l jsou charakteristické pro kratší interval bezpříznakového přežití nemocných s karcinomem mléčné žlázy. Na základě předoperačních hodnot lze posoudit možnost radikálního zásahu u kolorektálního karcinomu.

Monitorování průběhu onemocnění (detekce relapsu či rozsevu onemocnění a odpovědi na léčbu) patří k základním využitím CEA. Hodnoty vyšší než 10 µg/l znamenají obvykle progresi maligního procesu. Koncentrace vyšší než 50 µg/l svědčí s vysokou pravděpodobností o jaterních nebo kostních metastázách  Senzitivita a specificita CEA  stanovení kolísá podle typu sledovaného nádoru a stadia onemocnění. Pro nádory zažívacího traktu se pohybuje senzitivita obvykle při návratu onemocnění (při 90 % specificitě): pro kolorektální karcinom kolem 60 %, pro nádory žaludku asi 40 – 50 %. Pokles hodnot CEA asi ve 4.týdnu po chirurgickém zákroku může poskytnout údaj o úspěšnosti terapie, podobně lze hodnotit efekt chemo- či radioterapie, pokud byly hodnoty před terapií zvýšené. Doba odběru a intervaly mezi opakovanými odběry se řídí obecnými pravidly pro sledování nádorových markerů s přihlédnutím k poločasu markeru

 Benigní onemocnění, jiné příčiny zvýšení CEA v séru:

Obvykle hodnoty nepřesahují hranici 10 µg/l. Hladiny vyšší než 5 µg/l se nacházejí u těchto benigních chorob: jaterní cirhóza (32 %), onemocnění jater obecně (11 %), Crohnova choroba (6 %), střevní polypy (16 %), onemocnění plic (15 %), ledvin (11 %), žlučníku a žlučových cest (11 %), pankreatitida (22 %), kouření (8 %).

Literatura

Bast, R.C. et ASCO Tumor Marker Expert Panel:  Clinical practice quidelines for the use of  tumor marker in breast and colorectal cancer. J.Clin. Oncol. 14 (10), 1996, 2843-2877.

Fateh-Moghadam, A.,Stieber, P.: Sensible use of tumor markers. J. Hartmann Verlag GBMH, 1993.

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.

Autorské poznámky

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček