Zkratka: Cl_S
Jednotky: mmol/l
Princip stanovení: ISE s dilucí
Materiál: KREV
Odběr do: Plast se separačními granulemi
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 1 týden

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)
Odezva na statim: Do 1 hodiny od doručení materiálu

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Nejistota stanovení: 6,5%

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 4T 98 113 mmol/l
4T 99R+ 98 107 mmol/l

 

Zdroj referenčních hodnot: NČLP

 

Pokyny k odběru:
Lze použít i odběrový materiál se separačním gelem.

 

Klinická informace:

Abstrakt

Chloridy jsou hlavním aniontem extracelulární tekutiny, jejich koncentrace ve venózní plazmě (séru) je nižší než v arteriální. Stanovení koncentrace chloridů v plazmě je základem pro interpretaci metabolické komponenty acidobazické situace. Vliv hydratace organismu na chloremii lze odstranit pomocí výpočtu korigovaných chloridů. K hlavním příčinám hypochloremie patří ztráty chloridů, hormonální poruchy a poruchy hydratace. Celkové příznaky zahrnují slabost a letargii, metabolickým důsledkem je hypochloremická alkalóza. Hyperchloremie může vznikat z nadbytečného přívodu chloridů, zvýšených ztrát silných kationtů, sníženého renálního vylučování, poruch hydratace a hormonálních poruch. Z příznaků dominují známky podrážděnosti, současně je ve většině případů hypernatrémie. Nejrozšířenější je potenciometrické stanovení pomocí ISE.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Tabulka 1

Příčiny hypochlorémie

Příčiny Poznámka
Nedostatečný přívod chloridů Zcela neslaná dieta
Ztráta chloridů extrarenálně Zvracení Při UCl- pod 10 mmol/l extrarenální původ hypochlorémie. Zvracení může být příčinou SIADH.
Pylorostenóza Je častou příčinou SIADH.
Laváž žaludku
Ztráta žaludeční tekutiny do bursa omentalis Při ruptuře žaludku, probíhá skrytě jako metabolická alkalóza. Typicky téměř nulové koncentrace chloridů v moči
Excesivní pocení při horečce nebo fyzické zátěži v horku. Potná žláza při adaptaci na teplo vylučuje pot o nižší koncentraci chloridů.
Renální ztráty Neléčená diabetická ketoacidóza, respirační acidóza Kompenzace poruchy
Geneticky podmíněné poruchy Bartterovy syndromy (OMIM 601678, 241200, 607364, 602522), Kongenitální diarrhoe typu 1 ze sekrece chloridů (OMIM 214700)
Diuretika Furosemid
Hormonální poruchy Addisonova choroba Zvýšené renální ztráty
SIADH
Poruchy hydratace Hyperosmolální dehydratace Pouze v situacích, kdy se výrazně změnil poměr Na+ a Cl- v neprospěch chloridů.
Hypoosmolální hyperhydratace Obvykle je příčinou diluční hyponatrémie (s poklesem chloridů).
Pseudohypochlorémie Při hyperlipidémii nebo hyperproteinémii podobným mechanismem jako vzniká pseudohyponatrémie Závisí na použité metodice měření chloridových aniontů.
Ostatní Deplece draselného kationtu
Rychlé odstranění ascitu

Tabulka 2

Příčiny hyperchlorémie

Příčiny   Poznámka
Nadměrný přívod chloridů Infuze roztoků s SID nižším než SID plazmy Infuze fyziologického roztoku, KCl, CaCl2 a podobně acidifikují.
Ureterosigmoideostomie  
Zvýšené ztráty silných kationtů Průjem Ztráta tekutiny s vysokým SID
Pankreatická píštěl Ztráta tekutiny s vysokým SID
Snížené renální vylučování chloridů Renální tubulární acidóza  
Chronické renální selhání  
Hypoaldosteronismus s acidózou  
Respirační alkalóza (chronická) V rámci renální kompenzace
Léky Acetazolamid  
Thiazidy Relativně vyšší ztráta sodného kationtu
Poruchy hydratace Hypertonická dehydratace  
Hypertonická hyperhydratace  
Hormonální poruchy Primární hyperparatyreoidismus Chloridy zastupují chybějící fosfátový anion (dříve používaný chloridofosfátový koeficient po zavedení stanovení PTH ztratil svůj diagnostický význam)
Hyperkortikalismus  
Hyperaldosteronismus
Ostatní Geneticky podmíněné poruchy Centrální diabetes insipidus (OMIM 125700), Nefrogenní diabetes insipidus X-vázaný (OMIM 304800), Nefrogenní diabetes insipidus, autosomální (OMIM 125800), Gordonův syndrom při mutacích WNK kináz (OMIM145260)
Aplikace amoniumchloridu V rámci perorálního zátěžového acidifikačního testu

Přímé následky abnormálních koncentrací

1) Hypochlorémie

Jako hypochlorémie je označena koncentrace chloridů v plazmě pod dolní referenční mez 98 mmol/l. Pro účely interpretace acidobazické rovnováhy se používá dolní mez korigovaných chloridů (102 mmol/l) jako hranice pro přítomnost hypochloremické alkalózy. Příčiny hypochlorémie uvádí Tabulka 1. Celkové příznaky hypochlorémie zahrnují slabost, letargii (zejména při současné hypokalémii s alkalózou), metabolickým důsledkem je hypochloremická alkalóza.

Terapie

Identifikovat zdroj hypochlorémie a léčit podle příčiny. Fyziologický roztok přináší v každém litru přibližně 50 mmol chloridů navíc (a proto acidifikuje, podobně jako koncentráty NaCl). Při současné hypokalémii podávat roztok KCl.

2) Hyperchlorémie

Jako hyperchlorémie je označena koncentrace chloridů v plazmě nad horní referenční mez 106 mmol/l. Pro účely interpretace acidobazické rovnováhy se používá horní mez korigovaných chloridů (105 mmol/l) jako hranice pro přítomnost hyperchloremické acidózy. Příčiny hyperchlorémie uvádí Tabulka 2, z příznaků dominují známky podrážděnosti, současně je ve většině případů hypernatrémie.

Omezení stanovení

Preanalytické podmínky: Pro stanovení v nekorpuskulární fázi plné krve je nutné použít titrovaný (balancovaný, iontově vyvážený) heparin. Pro stanovení v plazmě je možné použít heparin lithný nebo amonný. Pro odběr lze použít skleněné nebo plastové zkumavky, popřípadě skleněné kapiláry. Likvor se obvykle odebírá do plastové zkumavky bez úpravy. Pot se odebírá ze zad, podpaží nebo předloktí. Pot se získává pilokarpinovou iontoforézou do filtračního papíru (z kterého se eluuje destilovanou vodou) nebo plynotěsné odběrové komůrky. Pot nelze odebírat při dermatitidě.

Stabilita plné krve je při teplotě +4 až +25 °C 7 dnů. Po odstředění jsou chloridy v séru stabilní při +20 až + 25 °C 8 h, při +4 až + 8 °C 2 týdny a při ‑20 °C 1 rok. Stabilita chloridů při stanovení v moči 2 h při +20 až + 25 °C a 24 h při +4 až +8 °C; při pozdější analýze je třeba moč okyselit kyselinou boritou na pH < 3 a uložit do lednice. Postprandiální koncentrace chloridů v séru jsou nepatrně nižší než při odběrech na lačno. Hemolýza stanovení chloridů neruší, ale při velmi silné hemolýze naměříme snížené hodnoty v důsledku dilučního efektu. Hodnoty koncentrace chloridů v potu kolísají podle menstruačního cyklu.

Použití ve výpočtech a odvozených parametrech

Frakční exkrece Cl se vypočte podle vzorce

FECl =UCl/SCl/UKrea*SKrea/1000

kde UCl je koncentrace Cl v moči v mmol/l, SCl je koncentrace Cl v séru (plazmě) v mmol/l, UKrea je koncentrace kreatininu v moči v mmol/l a SKrea je sérová koncentrace kreatininu v séru (plazmě) v µmol/l. Protože se profiltruje 18000 mmol chloridového aniontu za den (180 litrů glomerulárního filtrátu při průměrné koncentraci 100 mmol/l) a eliminuje se močí kolem 150 mmol/den, je teoretická frakční exkrece 0,008 (tj. 0,8 %). Analýzou vlastních dat jsme zjistili medián FECl 0,0076 (tj. 0,76 %) s navrhovaným referenčním rozmezím 0,003 – 0,020 (tj. 0,3 – 2,0 %).

Další výpočty

Koncentrace chloridů je nutná pro výpočet anion gap a korigovaného anion gap a pro výpočet tzv. neměřených aniontů. Tyto ukazatele se používají pro interpretaci acidobazického nálezu. Koncentrace chloridů se dále dříve používala v tzv. chloridofosfátovém koeficientu v séru (plazmě), jehož zvýšení indikovalo možnost primární hyperparatyreózy. V dnešní době již tento výpočet nemá význam.

Vztah chloridového aniontu a acidobazického stavu

Korigované chloridy

Korigované chloridy se vypočítávají za účelem zjištění podílu hydratace na změně koncentrace chloridů. Ukazují, jaká by byla koncentrace chloridových aniontů při fyziologické koncentraci Na+ (obvykle se koriguje na 140 mmol/l Na+). Při grafickém uspořádání (Obrázek 1) lze korigované chloridy využít pro zařazení acidobazické situace do jedné z možných oblastí acidobazických poruch. Pokud je pacient v pásmu hypochloremické alkalózy, je vhodné analyzovat koncentraci chloridů v moči. Pokud je nižší než 10 mmol/l, je hypochlorémie podmíněna extrarenálními ztrátami chloridů. Pokud je vyšší než 10 mmol/l, je hypochloremická alkalóza podmíněna renálně z různých příčin (Bartterovy syndromy a podobně).

Obrázek 1

Aktuální nález pacienta představuje bod určený koncentrací Na+ (osa y) a Cl (osa x). Na šikmých osách se odečte hodnota korigovaných chloridů. Současně je nález pacienta zařazen s ohledem na možnou přítomnost koncentrační alkalózy, diluční acidózy, hypochloremické alkalózy a hyperchloremické acidózy. N = fyziologický nález.

Použití pro klinické účely

Praktické poznámky

  • Stanovení chloridů v séru (plazmě) je základem pro interpretaci metabolické komponenty acidobazické situace. Je nutné zajistit současný odběr krve na acidobazickou analýzu a stanovení chloridů (a ostatních relevantních ukazatelů, především natrémie).
  • Koncentraci chloridů v plazmě je možné „očistit“ od vlivu hydratace pomocí výpočtu korigovaných chloridů
  • U hypochloremické alkalózy je nutné posoudit důvod poruchy vyšetření chloridů v moči – koncentrace pod 10 mmol/l svědčí pro extrarenální ztráty chloridů. Při bulimii (s utajeným zvracením) je ze stejných důvodů nízká koncentrace chloridů důkazem špatné compliance pacienta.

 Literatura

 Poznámky

Koncentrace chloridů ve venózní plazmě je nižší než v arteriální, protože koncentrace chloridů v erytrocytech žilní krve je vyšší než v erytrocytech krev arteriální. Je to způsobeno chloridovým posunem (chloride shift, Hamburgerův shift), který je podmíněn zvýšenou afinitou chloridového aniontu k deoxyhemoglobinu, vstupem Cl do erytrocytů ve venózní krvi a výstupem HCO3 z erytrocytů  ve venózní krvi. Tvorbu hydrogenkarbonátu zajišťuje karbonátdehydratáza erytrocytů (karboanhydráza). Při snížení pCO2 v plicích se chloridy vrací zpět do erytrocytů.

 Autorské poznámky

Antonín Jabor (2007)

Powered by BetterDocs