Zkratka: hCG_S
Jednotky: U/l
Princip stanovení: Luminiscenční enzymová imunoanalýza (LEIA)
Materiál: KREV
Odběr do: Plast se separačními granulemi
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 7 d

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
F 0D 50R 0 5 U/l
M 0D 99R+ 0 5 U/l
F 15R 50R 10 100 U/l Gravid. 3-4 t
F 15R 50R 60 2000 U/l Gravid. 4-5 t
F 15R 50R 800 20000 U/l Gravid. 5-6 t
F 15R 50R 4000 100000 U/l Gravid. 6-7 t
F 15R 50R 11000 280000 U/l Gravid. 7-12 t
F 15R 50R 18000 140000 U/l Gravid. 12-16 t
F 15R 50R 7000 60000 U/l Gravid. 16-29 t
F 15R 50R 1000 60000 U/l Gravid. 29-41 t
F 50R 99R+ 1 20 U/l Menopa.

 

Zdroj referenčních hodnot: Národní číselník laboratorních položek

 

Pokyny k odběru:
Stanovení je rovněž součástí screeningu vrozených vývojových vad (podmínkou pro vyhodnocení je sdělení délky gravidity s přesností na den, hmotnosti matky a u žen bez rodného čísla věk v rocích). Nejvhodnější interval pro provedení screeningu vrozených vývojových vad je 15. až 19. týden gravidity. Při podezření na patologické stavy s možností výrazného zvýšení koncentrací hCG (mola hydatidosa) je nutné tuto skutečnost uvést v požadavkovém listu.

 

Klinická informace:

Abstrakt

hCG v séru je zvýšen především u germinativních nádorů (varlata, ovaria) a nádorů trofoblastického původu (choriokarcinom, hydatidózní mola), vzácněji u nádorů pankreatu, plic, močového měchýře, prsu,  ledvin a GIT. Pozitivní mohou být rovněž séra těhotných žen (diagnostika časného těhotenství), postmenopauzálních žen, ev. nemocných s ovariálními cystami. Je známo, že možnosti diagnostiky i monitorování těchto nemocných se vyvíjejí v souladu s novými technikami detekujícími vedle intaktního hormonu i volnou beta–podjednotku, jejíž podíl může být v průběhu maligního procesu v séru výrazně zvýšen.

Fyziologická variabilita

Nejvyšší hladiny hCG byly nalezeny u postmenopauzálních žen, koncentrace v séru zdravých mužů jsou asi třetinové. Referenční rozmezí závisí na použité metodě, obvykle se za diskriminační hranici považuje 5 IU/l.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Koncentrace hCG v séru  mohou být ovlivněny především za těhotenství (mnohočetná gravidita, hrozící potrat, mimoděložní těhotenství). Zdrojem zvýšených koncentrací hCG mohou být dále nádory germinativního a trofoblastického původu.

Přímé následky abnormálních koncentrací

V experimentech na zvířatech byla prokázána tvorba protilátek, tzv.”protitěhotenská vakcina”, namířená proti epitopům hCG, která tlumí růst tumorů experimentálních zvířat.

Referenční intervaly

Měřitelné koncentrace hCG a volné beta–podjednotky lze nalézt v séru a moči 50–70 % zdravých mužů a zdravých netěhotných žen.

Interference in-vivo

Neznámy.

Použití pro klinické účely

Maligní onemocnění

·          Screening hCG  v séru: pouze monitorování symptomatických osob podobně jako AFP – tj. u osob s podezřením na germinativní nádory varlat (nesestouplé varle, nádor testes u sourozence – dvojčete).

·         Stanovení diagnózy: při určení neznámého primárního nádoru (spolu s dalšími markery).

·         Stanovení závažnosti onemocnění: koncentrace hCG mají význam pro zhodnocení stadia onemocnění, ev. postižení mízních uzlin před terapií.

·         Stanovení diagnózy: pro potvrzení histologické charakterizace nádorů testes (především neseminomů) a choriokarcinomů, ev. hydatidózní nebo invazivní moly.

·         Monitorování průběhu onemocnění: má velký význam pro sledování nemocných s nádory testes za účelem průkazu relapsu či ověření účinnosti terapie.  Senzitivita hCG  pro neseminomy se pohybuje kolem 50 %, pro seminomy 10–20 %. Téměř 100 % senzitivitu lze nalézt pro choriokarcinomy. Senzitivita pro další lokalizace nádorů (pankreas, GIT, plíce, mamma, ledviny, močový měchýř) se pohybuje obvykle kolem 10– 20 %.

Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity v séru

Zvýšené hodnoty jsou nacházeny při fyziologickém i patologickém těhotenství, u žen s myomy nebo s ovariálními cystami.

Literatura

·         Tyrey, l.: Human chorinonic gonadotropin: Properties and assay methods. Seminars in Oncol., 22, 1995,121-129.

·         Masopust J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.

Autorské poznámky

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček

 

Powered by BetterDocs