Zkratka: | Hb |
Jednotky: | g/l |
Princip stanovení: | Absorpční spektrofotometrie |
Materiál: | KREV |
Odběr do: | Sklo, plast s protisrážlivou přísadou – K3EDTA |
Stabilita vzorku při 2 – 8° C | 24 h |
Dostupnost vyšetření: | Pondělí až pátek |
Odezva rutinní: | V den doručení (odpoledne) |
Odezva na statim: | Do 1 hodiny od doručení materiálu |
Příjem materiálu: | Laboratoř Krevního centra s.r.o. |
Nejistota stanovení: | 3,7 % |
Referenční meze: |
Věk od | do | Dolní ref. mez | Horní ref. mez | Jednotka | Další údaje | |
0D | 3D | 145 | 225 | g/l | ||
4D | 2T | 135 | 215 | g/l | ||
2T 1D | 1M | 125 | 205 | g/l | ||
1M | 2M | 100 | 180 | g/l | ||
2M | 3M | 90 | 140 | g/l | ||
3M | 6M | 95 | 135 | g/l | ||
6M | 2R | 105 | 135 | g/l | ||
2R | 6R | 115 | 135 | g/l | ||
6R | 12R | 115 | 155 | g/l | ||
F | 12R | 15R | 120 | 160 | g/l | |
M | 12R | 15R | 130 | 160 | g/l | |
F | 15R | 99R+ | 120 | 160 | g/l | |
M | 15R | 99R+ | 135 | 175 | g/l |
Zdroj referenčních hodnot: | Doporučení České hematologické společnosti platné od 1.3.2015 |
Pokyny k odběru: |
Odebírá se žilní nebo kapilární krev. |
Pokyny k preanalytice: |
Před analýzou je nutné krev dobře promísit. Je-li krev uskladněna v lednici, je potřeba před analýzou nechat vytemperovat zkumavku na pokojovou teplotu. |
Klinická informace: |
Abstrakt Hemoglobin je červené krevní barvivo obsažené v erytrocytech. Jeho nejdůležitější funkcí je přenos kyslíku do tkání. Fyziologická variabilita Fyziologicky se u lidí vyskytují stádia hemoglobinu: embryonální (Hb Gower), fetální (HbF), dospělých (Hb A1, Hb A2, Hb A3). Normální hodnoty Hb v organizmu u žen jsou 120-162 g/l a u mužů 135-172 g/l. Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci Přímé následky abnormálních koncentrací Indikací k vyšetření hemoglobinu jsou hypochromní anémie po vyloučení deficitu železa, chronické hemolytické anémie, léky indukované anémie, dále kritické vaskulární uzávěry nejasné etiologie zejména v oblastech s vysokou prevalencí výskytu HbS nebo HbC. Další důvody vyšetřování hemoglobinu jsou případy s polycytémií a cyanózou, u fetálního hydropsu (Bartův) nejasné etiologie. Hemoglobinopatie se mohou projevovat zvýšenou tendencí k agregaci (HbS, HbC), sníženou syntézou celkového hemoglobinu (HbE, Hb Lepore), zvýšenou tendencí k precipitaci jako nestabilní hemoglobin Hb Koln, abnormální afinitou ke kyslíku jako HbM hemoglobinopatie charakterizované polycytémií a cyanózou. Thalasemický syndrom je skupina onemocnění s postiženým globinovým řetězcem. Jsou 4 skupiny, přičemž nejčastější je α, β. Nejtypičtější pro thalasemie je snížení syntézy postiženého řetězce, přičemž klinickou manifestaci ovlivňuje míra snížené syntézy hemoglobinu a projevy anémie, anémie v souvislosti s inefektivní erytropoézou a hemolýzou, nedostatek hemoglobinu v erytrocytech vedoucí k mikrocytóze a hypochromii. Skupina β thalasémií je způsobena více jak 100 mutacemi v beta globinovém řetězci. Klinická manifestace je závislá na tom, zda syntéza beta řetězce je snížena jen částečně nebo zcela utlumená. Thalasémia minor je heterozygotní forma spojená s mírnou hypochromní mikrocytární anémií, kdy koncentrace Hb je jen na dolní hranici referenčního rozmezí. Thalasémia major je závažná homozygotní forma charakterizována útlumem syntézy beta řetězce a nadměrnou syntézou inefektivního alfa řetězce. Nezralé erytrocytární prekurzory se pro nadbytek alfa řetězců rozpadají ještě před maturací v kostní dřeni. Inefektivní erytropoéza se závažnou anémií vede k fatálnímu dopadu během několika let, pokud se nezačne léčit. Thalasémia intermedia je mírná homozygotní nebo závažná heterozygotní forma se středně závažnými projevy onemocnění. δβ-thalasémia je způsobena delecí v delta a beta řetězcích a jejich syntéza je snížena nebo se nevytváří vůbec. HbF je zvýšen na 5-10% a HbA2 je snížen. Hb Lepore je abnormální hemoglobin, z non-α-řetězce, vzniklý sloučením γ a β řetězců. Onemocnění bývá asociováno s β thalasémií. Příčinou α-thalasémií je parciální nebo kompletní delece 4 genů regulujících produkci alfa řetězců. HbH onemocnění je onemocnění způsobené heterozygotním genetickým defektem v obou alfa řetězcích a produkcí abnormálního nestabilního H řetězce, což je tetrametr beta řetězců. Hb Bartův fetální hydropsový syndrom je homozygotní alfa thalasémie způsobená patologickým Hb, jedná se o tetrametr γ (Bartův Hb). Hb vykazuje poruchu v afinitě ke kyslíku a syndrom není slučitelný se životem, anemické edematózní děti umírají v děloze v posledním trimestru nebo krátce po porodu. Mezi hemoglobinopatie patří srpkovitá anémie způsobená přítomností HbS patologického hemoglobinu se strukturálním defektem v beta2 globulinovém řetězci (záměna glutaminu za valin). HbS má tendenci zejména za sníženého tlaku kyslíku k agregaci hemoglobinových molekul. Následkem změněných vlastností Hb (hemoglobinu) mají erytrocyty srpkovitý tvar, mění své reologické vlastnosti, pružnost. Klinické projevy závisí na genetice, homozygotní formy jsou velmi závažné. V prvních 6ti měsících mezi vážné projevy patří venookluzivní choroba s orgánovými postiženími, chronická hemolytická anémie. Heterozygotní nosiči HbS jsou většinou zdraví. Mezi další hemoglobinopatie patří HbC, HbE onemocnění, choroba s nestabilními Hb, Hb s dysfunkčním transportem kyslíku. Použití pro klinické účely Stanovení hemoglobinové molekuly se vyšetřuje u hypochromní anémie po vyloučení deficitu železa, chronické hemolytické anémie, léky indukované anémie, dále kritické vaskulární uzávěry nejasné etiologie. Dále u stavů spojených s polycytémií a cyanózou, zvýšenou tendencí k agregaci, sníženou syntézou celkového hemoglobinu, zvýšenou tendencí k precipitaci, abnormální afinitou ke kyslíku. Literatura Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998 Autorské poznámky Jiřina Lukášková (2008) |