Zkratka: Hb
Jednotky: g/l
Princip stanovení: Absorpční spektrofotometrie
Materiál: KREV
Odběr do: Sklo, plast s protisrážlivou přísadou – K3EDTA
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 24 h

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)
Odezva na statim: Do 1 hodiny od doručení materiálu

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Nejistota stanovení: 3,7 %

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 3D 145 225 g/l
4D 2T 135 215 g/l
2T 1D 1M 125 205 g/l
1M 2M 100 180 g/l
2M 3M 90 140 g/l
3M 6M 95 135 g/l
6M 2R 105 135 g/l
2R 6R 115 135 g/l
6R 12R 115 155 g/l
F 12R 15R 120 160 g/l
M 12R 15R 130 160 g/l
F 15R 99R+ 120 160 g/l
M 15R 99R+ 135 175 g/l

 

Zdroj referenčních hodnot: Doporučení České hematologické společnosti platné od 1.3.2015

 

Pokyny k odběru:
Odebírá se žilní nebo kapilární krev.
Pokyny k preanalytice:
Před analýzou je nutné krev dobře promísit. Je-li krev uskladněna v lednici, je potřeba před analýzou nechat vytemperovat zkumavku na pokojovou teplotu.

 

Klinická informace:

 Abstrakt

Hemoglobin je červené krevní barvivo obsažené v erytrocytech. Jeho nejdůležitější funkcí je přenos kyslíku do tkání.

Fyziologická variabilita

Fyziologicky se u lidí vyskytují stádia hemoglobinu: embryonální (Hb Gower), fetální (HbF), dospělých (Hb A1, Hb A2, Hb A3). Normální hodnoty Hb v organizmu u žen jsou 120-162 g/l a u mužů 135-172 g/l.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Přímé následky abnormálních koncentrací

Indikací k vyšetření hemoglobinu jsou hypochromní anémie po vyloučení deficitu železa, chronické hemolytické anémie, léky indukované anémie, dále kritické vaskulární uzávěry nejasné etiologie zejména v oblastech s vysokou prevalencí výskytu HbS nebo HbC. Další důvody vyšetřování hemoglobinu jsou případy s polycytémií a cyanózou, u fetálního hydropsu (Bartův) nejasné etiologie. Hemoglobinopatie se mohou projevovat zvýšenou tendencí k agregaci (HbS, HbC), sníženou syntézou celkového hemoglobinu (HbE, Hb Lepore), zvýšenou tendencí k precipitaci jako nestabilní hemoglobin Hb Koln, abnormální afinitou ke kyslíku jako HbM hemoglobinopatie charakterizované polycytémií a cyanózou.

Thalasemický syndrom je skupina onemocnění s postiženým globinovým řetězcem. Jsou 4 skupiny, přičemž nejčastější je α, β. Nejtypičtější pro thalasemie je snížení syntézy postiženého řetězce, přičemž klinickou manifestaci ovlivňuje míra snížené syntézy hemoglobinu a projevy anémie, anémie v souvislosti s inefektivní erytropoézou a hemolýzou, nedostatek hemoglobinu v erytrocytech vedoucí k mikrocytóze a hypochromii.

Skupina β thalasémií je způsobena více jak 100 mutacemi v beta globinovém řetězci. Klinická manifestace je závislá na tom, zda syntéza beta řetězce je snížena jen částečně nebo zcela utlumená.

Thalasémia minor je heterozygotní forma spojená s mírnou hypochromní mikrocytární anémií, kdy koncentrace Hb je jen na dolní hranici referenčního rozmezí.

Thalasémia major je závažná homozygotní forma charakterizována útlumem syntézy beta řetězce a nadměrnou syntézou inefektivního alfa řetězce. Nezralé erytrocytární prekurzory se pro nadbytek alfa řetězců rozpadají ještě před maturací v kostní dřeni. Inefektivní erytropoéza se závažnou anémií vede k fatálnímu dopadu během několika let, pokud se nezačne léčit.

Thalasémia intermedia je mírná homozygotní nebo závažná heterozygotní forma se středně závažnými projevy onemocnění.

δβ-thalasémia je způsobena delecí v delta a beta řetězcích a jejich syntéza je snížena nebo se nevytváří vůbec. HbF je zvýšen na 5-10% a HbA2 je snížen.

Hb Lepore je abnormální hemoglobin, z non-α-řetězce, vzniklý sloučením γ a β řetězců. Onemocnění bývá asociováno s β thalasémií.

Příčinou α-thalasémií je parciální nebo kompletní delece 4 genů regulujících produkci alfa řetězců.

HbH onemocnění je onemocnění způsobené heterozygotním genetickým defektem v obou alfa řetězcích a produkcí abnormálního nestabilního H řetězce, což je tetrametr beta řetězců.

Hb Bartův fetální hydropsový syndrom je homozygotní alfa thalasémie způsobená patologickým Hb, jedná se o tetrametr γ (Bartův Hb). Hb vykazuje poruchu v afinitě ke kyslíku a syndrom není slučitelný se životem, anemické edematózní děti umírají v děloze v posledním trimestru nebo krátce po porodu.

Mezi hemoglobinopatie patří srpkovitá anémie způsobená přítomností HbS patologického hemoglobinu se strukturálním defektem v beta2 globulinovém řetězci (záměna glutaminu za valin). HbS má tendenci zejména za sníženého tlaku kyslíku k agregaci hemoglobinových molekul. Následkem změněných vlastností Hb (hemoglobinu) mají erytrocyty srpkovitý tvar, mění své reologické vlastnosti, pružnost. Klinické projevy závisí na genetice, homozygotní formy jsou velmi závažné. V prvních 6ti měsících mezi vážné projevy patří venookluzivní choroba s orgánovými postiženími, chronická hemolytická anémie. Heterozygotní nosiči HbS jsou většinou zdraví. Mezi další hemoglobinopatie patří HbC, HbE onemocnění, choroba s nestabilními Hb, Hb s dysfunkčním transportem kyslíku.

Použití pro klinické účely

Stanovení hemoglobinové molekuly se vyšetřuje u hypochromní anémie po vyloučení deficitu železa, chronické hemolytické anémie, léky indukované anémie, dále kritické vaskulární uzávěry nejasné etiologie. Dále u stavů spojených s polycytémií a cyanózou, zvýšenou tendencí k agregaci, sníženou syntézou celkového hemoglobinu, zvýšenou tendencí k precipitaci, abnormální afinitou ke kyslíku.

Literatura

Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998

 Autorské poznámky

Jiřina Lukášková (2008)

 

Powered by BetterDocs