Imunoglobulin G_S

Abstrakt

IgG je třída imunoglobulinů, která se účastní všech typů imunních reakcí, aktivuje komplement a jeho sledování význam hlavně u diagnostiky imunodeficiencí a substituční terapie imunoglobuliny.

Fyziologická variabilita

Hladina IgG závisí pouze na věku vyšetřovaného.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Přímé následky abnormálních koncentrací

Mezi primární imunodeficience patří B buněčný defekt-agamaglobulinémie Brutonova typu. Jedná se o X vázané závažné dědičné onemocnění spojené s těžkými infekcemi od druhého roku života, kdy je dítě jednoznačně vázáno na syntézu vlastních imunoglobulinů. B buňky chybí, přičemž deficit se netýká T buněčné imunity. IgG jsou pod 1 g/l a IgM, A, E zcela chybí.

ADS (antibody deficiency syndrom) je široká skupina onemocnění charakterizovaná poruchou v B buněčné skupině. IgG, A bývají výrazně sníženy IgM jen mírně. Někteří mají poruchu i v T buňkách, která nabývá na výraznosti s věkem. Klinické projevy jsou infekce dýchacího, trávicího systému, 20% jedinců má i autoimunitní postižení.

Hyper IgM syndrom je X vázaná hereditární imunodeficience spojená s nízkým IgG a IgA při normálním nebo zvýšeném IgM. B buňky mají na své membráně jen IgM nebo IgD.

Selektivní IgA deficience je porucha spojená často s ADS. Může být zapříčiněna inhibicí v diferenciaci B buněk, porušenou sekrecí IgA plazmatickými buňkami nebo eliminací cirkulujícího IgA imunitním systémem. První dvě příčiny jsou spojeny se sekrečním IgA deficitem. Postižení jsou ohroženi slizničními infekcemi, neoplastickými procesy, atopií, autoimunitními poruchami. 20% jedinců se selektivní IgA deficiencí mají i deficit Ig v třídě G.

Selektivní IgM deficience je velmi vzácné, často asymptomatické onemocnění. 4x častěji postihuje muže než ženy.

Deficit kappa lehkých řetězců je vzácné onemocnění spojené s poklesem všech Ig.

Transitorní hypogamaglobulinémie je poruchou novorozenců, pokud nedojde k včasnému nastartování vlastní tvorby Ig na konci prvního roku života má dítě pod 3 g/l Ig. Porucha pozdní maturace imunitního systému se většinou normalizuje do 2. roku věku dítěte.

Polyklonální gamapatie může být sekundárním projevem orgánových onemocnění, objevuje se často u jaterních poruch, onemocnění CNS, intrauterinních a perinatálních infekcí a dalších.

Izolovaná hypergamaglobulinémie IgG bývá u akutních, subakutních, chronických infekcí společně s mírnou elevací IgM. Jedná se o sekundární imunitní odpověď při již známém antigenu.

Referenční intervaly

Omezení stanovení

IgG lze stanovovat ze séra či heparinové plazmy.

Použití pro klinické účely

IgG jsou produktem sekundární infekce a význam jejich monitorace spočívá při diagnóze imunodeficitu nebo sledování následné terapie imunoglobuliny.

Literatura

Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998

Poznámky

Veškeré informace o IgG v plazmě viz. text IgG v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin.

Appendixy

Autorské poznámky

Jiřina Lukášková (2008)