Imunoglobulin M_S

Pokyny k preanalytice:

Abstrakt

IgM je třída imunoglobulinů, účastní se všech typů imunních reakcí, aktivuje komplement. Je produktem primární protilátkové odpovědi organismu. Sledování hladin IgM má význam hlavně u diagnostiky imunodeficiencí a substituční terapie imunoglobuliny.

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Přímé následky abnormálních koncentrací

Mezi primární imunodeficience patří B buněčný defekt-agamaglobulinémie Brutonova typu. Jedná se o X vázané závažné dědičné onemocnění spojené s těžkými infekcemi o druhého roku života, kdy je dítě jednoznačně vázáno na syntézu vlastních imunoglobulinů. B buňky chybí, ale deficit se netýká T buněčné imunity. IgG jsou pod 1 g/l a IgM, A, E zcela chybí.

ADS (antibody deficiency syndrom) je široká skupina onemocnění charakterizovaná poruchou v B buněčné skupině. IgG, A bývají výrazně sníženy IgM jen mírně. Někteří mají poruchu i v T buňkách, která nabývá na výraznosti s věkem. Klinické projevy jsou infekce dýchacího, trávicího systému, 20% jedinců má i autoimunitní postižení.

Hyper IgM syndrom je X vázaná hereditární imunodeficience spojená s nízkým IgG a IgA při normálním nebo zvýšeném IgM. B buňky mají na své membráně jen IgM nebo IgD.

Deficit kappa lehkých řetězců je vzácné onemocnění spojené s poklesem všech Ig.

Transitorní hypogamaglobulinémie je poruchou novorozenců, pokud nedojde k včasnému nastartování vlastní tvorby Ig na konci prvního roku života má dítě pod 3 g/l Ig. Porucha pozdní maturace imunitního systému se většinou normalizuje do 2. roku věku dítěte.

Polyklonální gamapatie může být sekundárním projevem orgánových onemocnění, objevuje se často u jaterních poruch, onemocnění CNS, intrauterinních a perinatálních infekcí a dalších.

Izolovaná hypergamaglobulinémie IgM je spojená s primární reakcí imunitního systému na antigen ( bakterie, viry..).

Izolovaná hypergamaglobulinémie IgG bývá u akutních, subakutních, chronických infekcí společně s mírnou elevací IgM. Jedná se o sekundární imunitní odpověď při již známém antigenu.

Izolovaná hypergamaglobulinémie Ig E je charakteristická pro atopické postižení, parazitární infekce, AIDA, Wiskott Aldrichův syndrom (imunodeficit s trombocytopenií, ekzémy, postihuje chlapce, deficit IgG, M, vyšší IgE, A, neschopnost reagovat na polysacharidové antigeny), dále pro Nezelofův syndrom (dysplazie thymu, deficit vyzrálých T lymfocytů), non Hodgkinův lymfom, maligní tumory, hyper IgE syndrom (Job syndrom).

Omezení stanovení

Ke stanovení imunoglobulinů lze použít sérum či heparinovou plazmu.

Použití pro klinické účely

IgM jsou produktem primární infekce a význam jejich monitorace spočívá při diagnóze imunodeficitu nebo sledování následné terapie imunoglobuliny.

Literatura

Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998

Poznámky

Veškeré informace o IgM v plazmě viz. text IgM v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin

Autorské poznámky

Jiřina Lukášková (2008)