LPS

Zkratka: LIP_S
Jednotky: µkat/l
Princip stanovení: Absorpční spektrofotometrie
Materiál: KREV
Odběr do: Plast se separačními granulemi
Stabilita vzorku při 2 – 8° C 3 týden

 

Dostupnost vyšetření: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: V den doručení (odpoledne)

 

Příjem materiálu: Laboratoř Krevního centra s.r.o.

 

Nejistota stanovení: 3.8%

 

Referenční meze:

 

Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 99R+ <1,05 µkat/l

 

Zdroj referenčních hodnot: Příbalový leták výrobce reagencií

 

Pokyny k odběru:
Zabránit hemolýze.
Klinická informace:

Abstrakt

Lipáza v séru se využívá pro diagnostiku a monitorování akutní pankreatitidy a pro diferenciální diagnostiku dalších onemocnění s možným zvýšením aktivity alfa-amylázy.

Omezení stanovení

Stanovení aktivity lipázy zahrnuje různé postupy – enzymové štěpení přirozeného substrátu, chromogenních a fluorogenních substrátů a metody imunologické (ELISA, latex-aglutinační). Nejčastěji se používá nefelometrických a turbidimetrických postupů postupů založených na štěpení přirozeného substrátu triacylglycerolu, většina souprav pro enzymové stanovení lipázy obsahuje i ko-lipázu. Turbidimetrické stanovení aktivity lipázy je založeno na vyčeření olejové emulse působením lipolytické aktivity. Tento proces však může být ovlivněn i dalšími složkami séra např. tzv. vyčeřovacím faktorem – pseudolipázou. Nejčastěji se jedná o cirkulující imunokomplexy typu IgM. Pro diferenciální stanovení sérové pankreatické lipázy vedle pseudolipázy s použitím standardního turbidimetrického postupu je vypracován postup založený na inaktivaci pseudoplipázy ß merkaptoetanolem, který vede k disociaci IgM komplexů. Novější chromogenní testy jsou založeny na enzymové kaskádě lipázy štěpící 1,2-diacylglycerol, glycerol-kináze, glycerol-3-fosfátoxidáze a peroxidáze s chromogenním produktem. Zcela nový typ techniky stanovení pankreatické lipázy je založen na změně vodivosti roztoku uvolněním mastných kyselin ze substrátu-trioleinu; detekována je akustickým snímačem a měřenou veličinou je frekvenční odpověď.

Použití pro klinické účely

Klinický význam má stanovení lipázy především u akutní pankreatitidy, diagnosticky je však využíváno podstatně méně než stanovení alfa-amylázy. Důvodem jsou především technické problémy, které stanovení lipázy donedávna přinášelo. Z těchto důvodů vznikla celá řada velmi odlišných metodik k stanovení lipázy, jejichž výsledky lze velmi obtížně vzájemně porovnávat a standardizovat např. referenční meze. Diagnostický přínos stanovení sérové hladiny pankreatické lipázy je však podstatně vyšší než stanovení a-amylázy. Hladina lipázy v séru zůstává po atace akutní pankreatitidy zvýšena podstatně déle než hladina amylázy (popsána je zvýšená aktivita lipázy po 14 dnech). Vzhledem k tomu, že lipáza v séru má svůj původ především v buňkách pankreatu, poskytuje její stanovení podstatně vyšší specificitu, srovatelnou se specificitou pankreatického isoenzymu a-amylázy. V moči je lipáza běžnými posupy nedetekovatelná a nestanovuje se, makroforma existuje u lipázy také, diagnosticky se však opět toto stanovení nepoužívá. Stanovení lipázy ve stolici jako marker pankreatické funkce se rovněž neosvědčilo. Vzhledem k vysoké specificitě je pro praxi, především v oblasti akutní medicíny, navržen imunologický průkaz lipázy jednoduchým latexovým testem

Literatura

Carroll JK. – Am Fam Physician. 2007, Medline – link 
Yamada M. – Clin Chim Acta. 2007, Medline – link 
Al-Bahrani AZ. – Clin Chim Acta. 2005, Medline – link 
Smith RC. – ANZ J Surg. 2005, Medline – link 
Walkowiak J. – Acta Paediatr. 2004, Medline – link 
Grandval P. – Pancreatology 2004, Medline – link 
Walkowiak J. – J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2004, Medline – link 
Walkowiak J. – Med Wieku Rozwoj. 2003, Medline – link 
Lessinger JM. – Clin Chem Lab Med. 2003, Medline – link 
Steinhauer JR. – J Clin Lab Anal 2002, Medline – link 
Panteghini M. – Ann Clin Biochem 2001, Medline – link 
Treacy J. – ANZ J Surg 2001, Medline – link 
Pezzilli R. – Dig Liver Dis 2000, Medline – link 
Keim V. – Pancreas 1998, Medline – link 
Lessinger JM. – Clin Chem 1996, Medline – link 
Chase CW. – Am Surg 1996, Medline – link 
Malfertheiner P. – Ann Ital Chir 1995, Medline – link 

Autorské poznámky

Petr Kocna

recenzoval Jaroslav Racek

 

Powered by BetterDocs