Pokyny pro ambulance (oddělení):

Odběr žilní krve

  • Načasování odběru krve – odběr se obvykle doporučuje provádět v ranních hodinách z důvodu kolísání koncentrace látek v krvi během dne.
  • Identifikace pacienta – před odběrem si nachystejte všechny potřebné zkumavky podle požadavku v žádance. Tyto zkumavky si označte jménem, příjmením a rodným číslem pacienta. Poté se zeptejte pacienta na jméno, pro ověření údajů. Na žádance dále zkontrolujte kód zdravotní pojišťovny, základní diagnózu, razítko lékaře, který vyšetření požaduje (IČZ, odbornost).
  • Dodržení preanalytické fáze – pacienta se zeptejte, zda a jak dlouho před odběrem lačnil, zda byla fyzická zátěž a zda užil nějaké léky a jaké.
  • Výběr místa odběru – v první řadě zajistěte vhodnou polohu paže v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. Při odběru krve se používají povrchové žíly horních končetin, obvykle z kubitální žíly ve fossa antebrachii anebo z ostatních žil v loketním ohbí. Výběr žíly volíme podle měkkosti, pružnosti a po stlačení se dobře znovu naplní krví.
    • Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením.

  • Rukavice – dle vyhlášky č. 207/1992 Sb. § 6 MZČR o hygienických požadavcích pro provoz zdravotnických zařízení musí zdravotničtí pracovníci při odběru biologického materiálu používat povinně gumové nebo PVC rukavice, které slouží k vaší ochraně.
  • Zatažení paže – zatažení paže by nemělo být delší jak 1 minuta, proto po nabodnutí žíly ihned turniket povolte. Zcela nevhodné, avšak stále často používané, je tzv. „pumpování paže“. Při takto provedeném odběru krve dochází k nárůstu řady analytů např. draslíku a bílkovin v plazmě, proto je lépe vyzvat pacienta k sevření pěsti.
  • Dezinfekce kůže – dezinfekční roztok nastříkejte na určené místo vpichu a nechejte zcela zaschnout. Pokud není roztok úplně zaschlý, způsobí hemolýzu krve. Po dezinfekci je další palpace místa nepřijatelná!
  • Pořadí odběrových zkumavek z jednoho vpichu – je nezbytně nutné při odebírání více zkumavek dodržet toto pořadí:
    • I. odběr na hemokulturu
    • II. odběr do zkumavek bez protisrážlivých prostředků
    • III. odběr na hemokoagulaci ⇒ pokud je naordinován samostatně, je potřeba 5 ml krve (tato zkumavka se nepoužije) a poté naplnit zkumavku na hemokoagulaci
    • IV. odběr do zkumavek s protisrážlivými prostředky, a to v pořadí: citrátové zkumavky, heparinové zkumavky, zkumavky s K3EDTA, oxalátové a fluoridové zkumavky
  • Ukončení odběru krve a ošetření pacienta – na místo vpichu přitlačte tampon a přelepte náplastí. Pacientovi doporučte ponechat krytí (tampon) na místě vpichu aspoň 5 minut za přiměřeného tlaku.

Preanalytická fáze odběru krve:

  • Fyzická aktivita – před odběrem by se měl pacient vyhnout přehnané fyzické aktivitě a bezprostředně před odběrem by měl vyčkat v čekárně alespoň 30 minut. Zvýšená fyzická aktivita má vliv na koncentraci analytů v krvi (glukóza, tuky, celková bílkovina, hemoglobin, hematokrit, laktát a močoviny)

  • Psychický stres – pacient by měl být informován o výkonu s dostatečným předstihem a měl by dostat srozumitelné vysvětlení o průběhu a důvodu jeho vyšetření. Vystresovaný pacient má zvýšené vyplavování adrenalinu, nonadrenalinu, kortizonu aj. a tím dochází, například, k hyperglykémii nebo k vzestupu volných mastných kyselin apod.

  • Vliv stravy a tekutin – všeobecně před odběrem by měl pacient vynechat tučná jídla a dodržet alespoň 12-ti hodinové lačnění.

    • Strava: vynechat odpoledne a večer tučná jídla a dodržet maximální dvanáctihodinové lačnění. Dále záleží na okolnostech a typu vyšetření. Tekutiny: před odběrem krve je vhodné napít se vody. Nevhodné tekutiny jsou káva, alkohol, černý čaj a energetické nápoje. Strava mění koncentrace různých látek v krvi, vede např. k hyperglykémii, hypertriacylglycerolémii, vzestupu volných mastných kyselin, vzestupu močoviny a kyseliny močové v séru, poklesu fosforu, vyplavení řady hormonů a enzymů během jídla. Tekutiny ovlivňují hustotu krve, a tím mění koncentraci některých látek v séru. Dehydratace vede ke snížení koncentrace bílkovin a hemoglobinu a znesnadňuje odběr krve. Nevhodná je konzumace kávy a alkoholu, které vyplavují katecholaminy, a tím působí hyperglykemicky.

  • Vliv léků – Po domluvě s lékařem vynechat ráno léky, pokud je to možné či pokud není jejich požití nezbytné (příp. doporučené pro daný odběr). Odběr provádět před ukončením aplikace infuzního roztoku nebo 1 hodinu po něm (zejména u energetických přípravků a iontových směsí). Léky mají významný vliv na změnu laboratorních hodnot a mohou tak výsledky zkreslovat. Jako léky jsou podávány i infuzní roztoky, např. glukóza, aminokyseliny, minerály aj. Při nepřiměřené rychlosti aplikovaného infuzního roztoku může být změněna koncentrace látek v krvi, i když jsme odběr provedli z jiné končetiny a cévy.

Ukázka vakuového odběru:

Odběr žilní krve - zdroje chyb

 Hlavní chyby při odběrech žilní krve

Dokument je zařazen do skupiny dokumentů obecně sdílených klinickými laboratořemi (mezioborových dokumentů), které se předkládají odborným společnostem ČLS JEP k posouzení a autorizaci.

Postupně jsou zdůrazněny hlavní chyby při odběrech žilní krve:

  1. chyby při přípravě nemocného,
  2. chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru,
  3. chyby vedoucí k hemolýze vzorku,
  4. chyby při adjustaci, skladování a transportu.

1. Chyby při přípravě nemocného

a) pacient nebyl nalačno, požité tuky způsobí přítomnost chylomiker v séru nebo plazmě, zvýší se koncentrace glukózy,
b) v době odběru a/nebo těsně před odběrem dostal pacient infúzi,
c) pacient nevysadil před odběrem léky,
d) odběr nebyl proveden ráno nebo byl proveden po mimořádné fyzické zátěži (včetně nočních směn),
e) delší cestování před odběrem se může negativně projevit např. u kardiaků,
f) je zvolena nevhodná doba odběru: během dne řada biochemických a hematologických hodnot kolísá(např. železo až o 30 %),odběry mimo ráno ordinujeme proto jen výjimečně, kde mimořádný výsledek může ovlivnit naléhavé diagnostické rozhodování,
g) pokud příliš úzkostlivý pacient dlouho před odběrem nejedl ani nepil, jsou výsledky ovlivněny dehydratací.

2. Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru

Dlouhodobé stažení paže nebo nadměrné cvičení („pumpování“) se zataženou paží před odběrem. Vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži, ovlivněny jsou např. koncentrace draslíku nebo proteinů.

3. Chyby vedoucí k hemolýze vzorku

Hemolýza vadí většině biochemických i hematologických vyšetření zejména proto, že řada látek přešla z erytrocytů do séra nebo plazmy nebo že zbarvení interferuje s vyšetřovacím postupem.

 Hemolýzu působí:

a) použití vlhké odběrové soupravy,
b) znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku,
c) znečištění skla, injekční stříkačky nebo jehly stopami saponátů,
d) použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává,
e) prudkým vystřikováním krve ze stříkačky do zkumavky,
f) krev se nechala stékat po povrchu kůže a pak se teprve chytala do zkumavky,
g) prudké třepání krve ve zkumavce (padá v úvahu i při nešetrném transportu krve ihned po odběru),
h) uskladnění plné krve v lednici,
ch) prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře,
i) použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla.

4. Chyby při adjustaci, skladování a transportu

a) použily se nevhodné zkumavky (např. pro odběr stopových prvků),
b) použilo se nesprávné protisrážlivé činidlo nebo jeho nesprávný poměr k plné krvi,
c) zkumavky s materiálem nebyly dostatečně označeny,
d) zkumavky s materiálem byly potřísněny krví,
e) uplynula dlouhá doba mezi odběrem a oddělením krevního koláče nebo erytrocytů od séra nebo plazmy (řada látek včetněenzymů přešla z krvinek do séra nebo do plazmy, rozpad trombocytů vede k uvolnění destičkových komponent – ACP a další),
f) krev byla vystavena teplu,
g) krev byla vystavena přímému slunečnímu světlu (krev určenou k přesnému stanovení koncentrace bilirubinu chraňte i před normálním denním světlem a světlem zářivek, protože světelné paprsky urychlují oxidaci bilirubinu, který pak nelze správně stanovit).

Odběr kapilární krve

Potřeby:

Kapilára (pro odběr glykémie, krevního obrazu, pro odběr na vyšetření acidobazické rovnováhy), mikrozkumavka, štítky, sterilní lanceta nebo jehla, dezinfekční roztok, alkohol, alkoholéter, éter, magnet, míchací drátky, zátky.

Provedení:

Postup kapilárního odběru:

  • nasaďte si jednorázové ochranné rukavice
  • uložte dítě na lehátko (pokud není doprovod)
  • uchopte jeho ruku a dezinfikujte bříško prstu
  • proveďte vpich jednorázovou sterilní tenkou jehlou
  • odeberte krev do speciální odběrové soustavy
  • přiložte na místo vpichu čtvereček buničiny a poučte doprovod

 Odběr kapilární krve na glykémii:

 Pro stanovení glykémie provádějí odběr kapilární krve sestry příslušného pracoviště. Ranní glykémie se odebírají zásadně na lačno, glykémie určené k vyšetření glykemického profilu se provádějí během dne podle požadavku lékaře, obvykle v 6:00, 11:00, 17:00 hodin (popřípadě 21:00, 24:00, 3:00 hodin).

 Krev se odebírá do mikrozkumavek ve kterých je vysušený fluorid sodný. Fluorid sodný působí jako konzervační činidlo a zabraňuje poklesu hodnot  glukózy (stabilita glukózy je přibližně 2 hodiny v krvi odebrané bez stabilizátoru). Zkumavka musí být opatřena jménem nemocného předem, ještě před odběrem.

 Mikrozkumavky se plní krví nejméně do 2/3, nejvýše do 4/5 přímo vytékající kapilární krví. Poté mikrozkumavku pevně uzavřeme víčkem, 3x obrátíme a vždy sklepneme objem krve směrem dolů, aby bublina ve zkumavce změnila polohu, a tím došlo k řádnému promíchání krve s vysušenou směsí v mikrozkumavce.

Odběr krve na vyšetření acidobazické rovnováhy a pO2:

Kapilární odběr je výhodnější tam, kde chceme posoudit acidobazickou situaci v tkáních.

  • Odběr se provádí do heparinizované kapiláry (heparin litný, objem kapiláry 230 µl pro dětskou JIP, 130 µl pro ostatní oddělení)
  •  Před odběrem je vhodné provést hyperemizaci místa vpichu. Kromě šetrného ohřátí (zabalení končetiny do teplého obalu, prohřátí teplou vodou) je možné použít hyperemizační mast. Pozor na možné nežádoucí účinky (kožní reakce, vniknutí do oka a podobně)

  • Dezinfekce se provádí stejně, jako bylo uvedeno v obecných pokynech. Zbytky dezinfekčního činidla je ale nutné před vpichem odstranit alkoholem, alkoholéterem nebo éterem.
  • Pro přesné sledování hodnoty pO2se doporučuje odebírat krev z ušního lalůčku. Podobně u kardiaků, pacientů s respirační insuficiencí nebo při známkách akrocyanózy.
  • První kapka krve se setře. Lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka, ke které se přiloží kapilára, krev sama vtéká do kapiláry. Krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance. Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin. Po naplnění kapiláry se do kapiláry vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev důkladně promíchá. Pokud se tento postup nezachová, vytvářejí se fibrinová vlákna, která znemožní natáhnout krev do měřicího systému přístroje. Podobně sloupec krve přerušovaný bublinkami vzduch znehodnotí kvalitu měření.
  • Drátek se v kapiláře ponechá. Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena do 15 minut po odběru. Pokud jsou kapiláry uloženy v polystyrénové krabičce, ve které je pouzdro s tajícím ledem a nebo v lednici při 4 – 8 °C, je nutno vyšetření provést do 30 – 60 minut.

Zdroje chyb:

  • bublinky v kapiláře
  • nadměrné mačkání prstu
  • krev nedodána k vyšetření okamžitě
  • nedokonalé promíchání
  • odběr žilní krve (bez označení, že se o tuto krev výjimečně jedná)
  • odběr z prochladlé, neprokrvené končetiny
  • nedokonalé odstranění dezinfekčního prostředku

Příprava pacienta před odběrem moče

Pro vyšetření moče se používá:

  1. První ranní moč

(střední proud) – chemické vyšetření moče, vyšetření močového sedimentu a albumin/kreatininový index

Pro správný odběr první ranní moče je nutné:

  • zajistit noční klid pacienta, je doporučen minimálně osmihodinový pobyt na lůžku či vleže
  • minimálně jeden den před odběrem by nemělo docházet k sexuálnímu styku (kontaminace – nárůst počtu buněk a koncentrace proteinů)
  • neodebírat moč dříve, než po minimálně 4 hodinách stání moče v močovém měchýři, i když byl močový měchýř vyprazdňován dříve během noci (takto získaný vzorek moče obsahuje analyty, částice i elementy v optimální koncentraci a umožňuje též event. časově optimální bakteriální růst v prostředí močového měchýře)
  • moč odebírat před snídaní a dalšími aktivitami pacienta
  • pacient provede před mikcí hygienickou očistu genitálu (viz pokyn pro jednorázový odběr vzorku moče – ženy a muži)
  • první porce mikce se neodebírá, protože je vždy kontaminována běžnou uretrální flórou
  • u žen v období menses nebo krátce před a po menses moč nevyšetřujeme (erytrocyty v moči), pokud je vyšetření v tomto období nezbytné, je nutno vyšetřit moč cévkovanou

 Chyby při přípravě pacienta před odběrem moče:

  • nebyl dodržen noční klid
  • nebyla provedena důkladná očista genitálu
  • byla odebrána první porce mikce
  1. Sbíraná moč za určité časové období

– clearance kreatininu, močové odpady (Na, K, Cl, Ca, P, kreatinin, urea, kyselina močová, glukóza, proteinurie, mikroalbuminurie), osmolalita

Pro správný odběr sbírané moče je nutné:

  • před započetím sběru se pacient vymočí naposledy do záchodu (je nutné začít sběr po kompletním vyprázdnění močového měchýře)
  • je nutno sbírat moč i při stolici
  • po dobu sběru se doporučuje dieta bez excesu v proteinech, příjem tekutin se neomezuje

U pacientů, kde není předpoklad dobré spolupráce při sběru moče, nemá smysl vyšetření provádět. (viz.  Návod: Sběr moče (pacient)

III. Sběr moče při vyšetření sedimentu dle Hamburgera

Pro správný sběr moče je nutné:

  • sběr začít v určený den přesně v  …….  hodin (čas zahájení sběru moče, pečlivě zapsat), kdy se naposledy pacient důkladně vymočí na toaletě mimo sběrnou nádobu. Od té doby močí veškerou moč do sběrné nádoby (zcela čisté a suché uzavíratelné)
  • sběrné období trvá 3 hodiny
  • po třech hodinách sběru moče se pacient vymočí do sběrné nádoby naposledy (obvykle jde pouze o jediné močení do sběrné nádoby). Nemůže-li se vymočit přesně za 3 hodiny, lze připustit dobu v rozmezí 2,5 až 3,5 hodiny. Na štítku a žádance musí být vždy uveden čas zahájení sběru moče a čas posledního močení do sběrné nádoby (tj. začátek a konec sběrného období). Oba časy uvádějte s přesností na minuty.
  • močení do sběrné nádoby lze provést pouze po hygienické očistě genitálu, u žen zásadně po sedací koupeli
  • během pokusu může pacient pít, dávka tekutin by se měla během sběrného období pohybovat okolo 300 ml (třetina litru). Velký příjem tekutin vede k poklesu osmolality moče a vyšetření znehodnotí.
  • do laboratoře je třeba doručit sbíranou moč, nebo   vzorek moče s přesným udáním diurézy (objem v ml) musí být spolu se žádankou (průvodkou) doručen do 60 minut po ukončení sběru do laboratoře.

 Laboratoř Krevního centra s.r.o

T.G.Masaryka 495

738 01 Frýdek-Místek

Tel.:558 622 029

Odběr moče pro albumin/kreatininový index

K zamezení zkreslení nálezu dodržujte prosím tyto pokyny:

  • Pokud neurčí ordinující lékař jinak, provádí se vyšetření vždy z první ranní moče.
  • Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný, aby nebyla moč příliš zředěná.
  • Před odběrem vzorku moče proveďte očistu zevních genitálií vodou
  • K vyšetření se použije vzorek ze středního proudu moče – první část moče vymočte  do záchodové mísy, střední část moče zachyťte do plastové zkumavky, zbývající objem moče opět do záchodové mísy.
  • U žen platí, že odběr by měl být proveden mimo období menstruace.
  • Pokud nemáte zkumavku, můžete použít pro biochemické vyšetření moče čistou a suchou nádobku, ve které nebudou zbytky původního obsahu (léky, chemikálie, čistící prostředky). Objem vzorku moče má být asi 10 ml.
  • Na zkumavku nebo náhradní nádobku nalepte štítek se jménem a rodným číslem. Interval od vymočení do zpracování vzorku má být dle možností do 1 hodiny, maximálně do 2 hodin. Proto není vhodné vyšetřovat vzorek ranní moče dodaný do laboratoře později. Může dojít ke zkreslení výsledku.
  • Zkumavku s močí odevzdejte na místě, které Vám bylo určeno.

Sběr moče na vyšetření kyseliny vanilmandlové

Sběr moče probíhá zpravidla od rána do rána příštího dne. Z laboratoře je třeba si vyžádat lahvičku s 10 ml 25% kyseliny solné pro konzervaci moče. Moč budete uchovávat v čistě vymytých plastových lahvích, nebo v jedné lahvi, podle množství moče.

  1. Ráno v 6:00 se vymočíte naposledy do záchodu teprve od této doby budete veškerou další moč sbírat do první láhve. Po první dávce moče do láhve přilijete opatrně polovinu obsahu lahvičky s kyselinou. Po naplnění této láhve můžete pokračovat ve sběru moče do další láhve. Po 24 hodinách se do láhve vymočíte naposledy.
  2. Během vyšetření jezte stejnou stravu jako dosud a vypijte kolem 2 litrů tekutin. Nejnutnější léky užívejte bez přerušení podle pokynů lékaře po celou dobu sběru moče, ostatní po poradě s Vaším lékařem po dobu sběru moče vynecháte.
  3. Láhve s močí uchovávejte během sběru na chladném místě (lednice).
  4. Žádanku a láhve s močí odevzdáte v den ukončení sběru moče v laboratoři Krevního centra, nebo u svého ošetřujícího lékaře (dle jeho doporučení).

Přesné dodržení pokynů je podmínkou vyšetření.

Poznámka:

Pro zkvalitnění diagnostiky feochromocytomu je možno dále ordinovat stanovení metanefrinu a normetanefrinu v moči.

Děkujeme za spolupráci.

 

Okultní krvácení - FOB test

Vážená paní, vážený pane

Tímto testem může být prokázáno okultní krvácení, tedy oku neviditelné množství krve ve stolici.

  1. Do čisté suché nádobky nebo krabičky odeberte náhodný vzorek stolice. Dbejte na to, aby vzorek stolice nebyl naředěn vodou z toalety, protože detergenty nebo vonné látky ve vodě na splachování mohou nepříznivě ovlivnit průběh testu. Nejlepších výsledků se dosáhne, je-li test proveden do 6 hodin po odběru.
  2. Není nutno dodržet žádnou dietu.
  3. Vyšroubujte a vyjměte modrý aplikátor (tyčinku) z odběrové zkumavky. Dbejte na to, abyste nevylili roztok ze zkumavky.
  4. Odeberte vroubkovaným koncem aplikátoru ponořením do stolice malé množství vzorku z nejméně 3 různých míst stolice.
  5. Vraťte zpět aplikátor do zkumavky a dobře zašroubujte. Dbejte, abyste nepoškodili špičku odběrové zkumavky na druhém konci.
  6. Zkumavku důkladně protřepejte, tak aby se vzorek promísil s ředícím roztokem.
  7. Na štítek zkumavky napište své jméno, příjmení a číslo pojištěnce.
  8. Vzorek je teď připraven k uchování při teplotě 2 – 30˚C, transportu a testování. Vzorky stolice jsou stabilní až 15 dnů při pokojové teplotě.
  9. Vzorek doneste do laboratoře Krevního centra s. r. o., popřípadě ke svému lékaři.
  10. Při průjmu, krvácení hemeroidů nebo menstruaci by se test neměl provádět. Test naopak neovlivní lehké krvácení z dásní při čištění zubů.

Odběr na mikrobiologická vyšetření

Mikrobiologický preparát

Stěry z ran, dekubitů apod. je možno doplnit mikrobiologickým preparátem. Po odebrání vzorku na kultivaci je možno výtěrovkou se žlutým víčkem nebo vatovým tamponem na špejli znovu setřít defekt a otisknout na podložní sklíčko. Nechá se zaschnout a zabalí se do buničiny a alobalu. Před zabalením je možno fixovat rychlým protažením plamenem. Tato varianta není nutná. Podobně se zhotoví preparát na MOP (mikrobiální obraz poševní).

Odběrový tampon již není možné použít pro kultivaci (kontaminace ze sklíčka).

Vhodné pro rychlou orientaci, výsledek do 2 hodin po doručení, u kultivace je předběžný výsledek nejdříve za 19 hodin.

Četnost leukocytů pomůže k odlišení kolonizace a infekce.

Odběr hnisu, punktátu, sekretu

Odběr do sterilní zkumavky nebo do nádobky na odběr hemokultur. Na žádanku je nutno dobře označit, odkud materiál pochází. Transport by měl být rychlý, po nezbytnou dobu lze uchovat při teplotě +4 až +8 °C.

Odběr likvoru

Odběr se provádí do sterilní zkumavky, je naprosto nezbytný co nejrychlejší transport, uchovává se výhradně při pokojové teplotě, protože při +4 až +8 °C nepřežívá významný patogen Neisseria meningitidis. Je-li odběr proveden mimo pracovní dobu mikrobiologické laboratoře, lze odebrat do lahvičky na hemokultivaci, uložit do termostatu (+37 °C) či alespoň při pokojové teplotě. Z kapky likvoru zhotovit nátěr na podložní sklíčko.

Odběr moče

Důkladné poučení pacienta o způsobu omytí a správného odběru je základem pro získání správného výsledku. Odebírá se střední proud moče. Dodání do laboratoře je nutné nejpozději do 2 hodin po odběru, jinak může dojít k významnému zkreslení výsledku vyšetření. Je-li to nutné, uchovávají se moče v lednici. Pokud není možno zajistit rychlý transport, používá se sada URICULT, která obsahuje sterilní nádobku, do které se pacient vymočí, do moči se na cca 5 sekund ponoří kultivační půdy, které jsou také součástí sady, následně se moč vylije, souprava se uzavře a do transportu se nechá v termostatu při +37 °C. U tohoto typu odběru se musí psát datum i hodina odběru. Pouze tento materiál se na žádance značí jako URICULT. U ostatních močí je třeba odlišit, zda se jedná o moč spontánní, z permanentního močového katetru nebo o moč cévkovanou. Na žádanku je nutné psát jako typ materiálu “moč” a do komentáře přesnější určení. Zadání “močová cévka” užívejte pouze pro zasílanou močovou cévku.

Odběr na anaerobní vyšetření

Důležité je zamezení přístupu vzduchu k odebranému materiálu, pro výtěry se užívá výhradně výtěrovka se zápichovou půdou. Tekutý materiál se odebírá do stříkačky s jehlou, ze které se vytlačí vzduch a jehla se zapíchne do gumové zátky nebo se používá odběrová lahvička pro hemokultury s fialovým uzávěrem. Materiál na anaerobní vyšetření je vhodné vždy doplnit stejným vzorkem na aerobní kultivaci. Každý materiál na anaeroby je nutno rychle dodat do laboratoře z důvodu zvýšeného rizika úhynu bakterií. V nouzi se uchovává v lednici, kromě odběrové lahvičky, která se dává do termostatu.

Odběr na vyšetření Clostridium difficile je odlišný od odběrů na ostatní anaerobní vyšetření, protože ve vzorku se prokazuje toxin. Odebírá se vzorek stolice, která by měla být tekutá, do sputovky. U tohoto odběru není nutné dbát na sterilitu, do transportu uchovávat v lednici. Materiál na tato vyšetření je třeba vždy jednoznačně popsat.

Odběr na hemokulturu

Odebírají se do lahviček Bact/Alert.

Postup při odběru:

  • lahvičky nechat vytemperovat na pokojovou teplotu a označit štítkem.
  • odstranit plastikové víčko a lahvičku dezinfikovat alkoholem,
  • kůži pacienta odmastit alkoholem a následně dezinfikovat, dezinfekci nechat zaschnout,
  • odebrat 5 – 10 ml krve, která se sterilně přenese do lahvičky propíchnutím gumové zátky.

Doporučený interval mezi jednotlivými odběry je asi 15 minut. Lepší je poslat více vzorků současně, ideální je 1 anaerobní lahvička – fialová a 2 aerobní – modré. Nejlépe je odebírat krev při vzestupu teploty, před zahájením antibiotické terapie, pokud je možno, tak z periferie z různých míst. Na žádance je dobré označit místo odběru (periferie, centrální žilní katetr). Hemokultury se uchovávají po nezbytnou dobu v termostatu při +37 °C, není-li to jinak možné, tak při pokojové teplotě. Do těchto lahviček lze odebírat i jiné tekuté materiály, ale z těchto vzorků nelze zhotovit mikroskopický preparát.

Při balení lahviček do buničiny se použije přiměřené množství lepícího materiálu!

Odběr na průkaz Mykoplazmy a Ureaplazmy

Vyšetření se provádí ze vzorků z urogenitálního traktu, tzn. výtěr z uretry, výtěr z děložního čípku, resp. z vaginy a moč.  Používají se výtěrovky se žlutým víčkem, které se po odběru zalomí do lahvičky s transportním médiem. V případě moče se do media dává asi 0,2 ml moče. Skladovat lze max. 48 hod. při pokojové teplotě nebo 72 hod. v lednici.

Odběr vzorku tkáně, kanyly, katetry

Vkládají se do sterilních zkumavek nebo kontejnerů (tzv. sputovek). Je potřeba označit přesně o jaký materiál se jedná, rozlišovat na žádance kanyly a žilní katétry. Žilní katetry bývají kontaminované, pozor na sterilitu odběru. Pokud je to nezbytné, lze kanyly a katétry zalít sterilním fyziologickým roztokem, ale naředění může snížit záchytnost mikroorganismů.

Výtěry

Pro výtěry se používá komerčně dodávaná výtěrovka v uzavřeném plastikovém obalu sterilizovaná zářením. Před použitím je nutno zkontrolovat neporušenost obalu. Pro odběry se zajištěným rychlým transportem se používá výtěrovka se žlutým víčkem, transport musí být do dvou hodin po odběru, jinak se zhoršuje přežívání bakterií. Není-li možný včasný transport, používá se odběrová souprava s transportním mediem, do kterého se použitá výtěrovka zapíchne a tím se souprava uzavře. Takto odebraný materiál lze dodat do laboratoře do 24 hodin po odběru.

Pro výtěry z hůře dostupných míst (oko, ucho) je určen tampon na drátku – oranžové víčko.

Výtěr z rekta se provádí detoxikovaným tamponem, odběrovka s černým víčkem bez transportního média.

Pro průkaz campylobactera a yersinií odběr do soupravy s transportní půdou.

Výtěr z krku by se měl provádět nalačno, před ústní hygienou, při odběru pozor na kontakt výtěrovky s dutinou ústní nebo jazykem.

Výtěry a stěry z ran se odebírají výtěrovkou se žlutým víčkem nebo do transportního média, stírají se okraje ran nebo sekrece. Je vhodné označit přesně místo odkud byl odběr proveden, označení typu “stěr” není vhodné.

Laboratoř Krevního centra s.r.o.

T.G. Masaryka 495

738 01 Frýdek-Místek

Tel. 558 605 002

Odběr na genetické vyšetření

Odběr vzorku pro genetické vyšetření se provádí do odběrové zkumavky obsahující protisrážlivé činidlo K3EDTA. Krev odebrána do heparinu není k izolaci DNA vhodná.

Biologický materiál k vyšetření BCR/ABL je nutné zaslat do laboratoře neprodleně v den odběru. Vzorky krve musí být dopravovány v chlazené nádobě. Vzorky nemrazit!!!

Pro vyšetření Myeloproliferativní neoplázie (JAK-2, Calreticulin a MPL)  je nutné biologický materiál zaslat do laboratoře do 36 hodin po odběru.

Odběr není třeba provádět na lačno! Nedílnou součástí genetické žádanky je podepsaný informovaný souhlas pacienta.

Odebraný biologický materiál je třeba skladovat při 2–8 °C, pokud není bezprostředně po odběru zaslán do laboratoře. Za těchto podmínek je možné uchovávat biologický materiál pro izolaci DNA maximálně 14 dnů. Pokud se předpokládá uskladnění biologického materiálu pro izolaci DNA před odesláním do laboratoře delší než 14 dnů, je vhodné odebraný biologický materiál zamrazit. K vyšetření z již vyizolované DNA je potřeba zaslat do laboratoře DNA o koncentraci 50-200 ng/µl. Krátkodobé skladování hodnota při 2–8 °C, dlouhodobého skladování při teplotě ‑18 °C a nižší.