Faktor zevní cesty koagulace. Hlavní úlohou faktoru VII je zahájení procesu koagulace ve spojení s tkáňovým faktorem. Tkáňový faktor (TF) se dostává do kontaktu s faktorem VII po poškození krevní cévy. Po navázání na TF je faktor VII aktivován na FVIIa různými proteázami, mezi nimiž jsou trombin, faktory Xa, IXa, XIIa a samotný komplex TF-VIIa. FVII je tlumen inhibitorem zevní cesty koagulace (TPFI), který se uvolňuje téměř okamžitě po zahájení koagulace. FVII je závislý na vitaminu K a je produkován v játrech. Použití warfarinu nebo podobných antikoagulancií snižuje jaterní syntézu FVII.

Indikace (význam stanovení):

-       Poruchy aktivace koagulace, krvácivé stavy

-       Vrozený deficit faktoru VII (Alexandrova choroba)

-       Prodloužení protrombinového času bez antikoagulační léčby

-       Získané poruchy koagulace (onemocnění jater, pankreatu, amyloidóza, MM)

Interpretace:

↓   Vrozený nebo získaný deficit faktoru VII

Poznámka: FVII <10 % - těžký deficit (spontánní, až život ohrožující krvácení), FVII 10-20 % - středně těžký deficit (mírné spontánní krvácení, pravidelné krvácení při poraněních, invazívním výkonu nebo porodu), FVII ˃20% - mírný deficit (převážně asymptomatický, ale může být krvácení při invazívních výkonech, porodu a při traumatu).