Koncentrace hormonů štítné žlázy a stupeň jejich biologického účinku jsou kontrolovány osou hypotalamus-hypofýza-štítná žláza. Hormon uvolňující tyreotropin (TRH) je vylučován hypotalamem
v reakci na koncentrace volných hormonů štítné žlázy v krevním oběhu. TRH putuje do adenohypofýzy, kde iniciuje nitrobuněčnou kaskádu, která vyústí v produkci a uvolnění TSH. Cílovým orgánem TSH
je štítná žláza. Odpovědí štítné žlázy na stimulaci prostřednictvím TSH je syntéza, ukládání, sekrece a metabolismus tetrajodtyroninu (T4) a trijodtyroninu (T3). Více než 99 % celkového množství T3 a T4 je vázáno sérovými proteiny. V této formě jsou T3 a T4 biologicky neaktivní. Pouze volná frakce je snadno dostupná pro vazbu na receptor a pro stimulaci odpovědi cílového orgánu nebo tkání. U euthyroidních jedinců pouze malý podíl z celkové koncentrace T3 v krevním oběhu pochází z přímé sekrece z vlastní štítné žlázy. Zbývající část celkového T3 vzniká enzymatickou dejodací T4 na T3 v periferních tkáních. Molekula T3 je jediným hormonem štítné žlázy, který má zřejmě nějakou vlastní biologickou aktivitu. Aktivita těchto periferních dejodací je přísně regulována.

Indikace (význam stanovení):

-               diagnostika a diferenciální diagnostika tyreopatií

Interpretace:

↓ primární a sekundární hypotyreoidismus

↑ hypertyreoidismus, Gravesova - Basedowova choroba